|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kvantové výpočty v mnohočásticové fyzice
Brandejs, Jan ; Cejnar, Pavel (vedoucí práce) ; Knapp, František (oponent)
Název práce: Kvantové výpočty v mnohočásticové fyzice Autor: Jan Brandejs Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc., Ústav částicové a jaderné fyziky Abstrakt: Při simulaci mnohočásticových kvantových systém· obvykle dochází k exponenciální explozi výpočetní složitosti. Kvantové počítače umožňují ten- to problém principiálně vyřešit. Díky práci R. Feynmanna je známo, že axiomy teorie složitosti vychází z fyzikálních zákon·. Situace se změní, zavedeme-li do výpočetního procesu mimo klasické fyziky i kvantovou teorii. Ukazuje se, že pro efektivní simulaci kvantového systému je vhodné použít jiný, lépe kontrolovatelný kvantový systém. Realizace výpočtu s využitím q-bit· a kvantového paralelismu pak ve vybraných případech vede k zásadní redukci složitosti. Kvantové počítače potenciálně umožňují realizaci výpočt· a simulací, které jsou s klasickými počíta- či prakticky neproveditelné. Zejména na poli kvantové chemie vyvstává možnost přímočaré aplikace. Tato práce je zaměřena na použití kvantových počítač· pro mnohočásticové problémy a obsahuje analýzu složitosti kvantové simulace atomo- vých jader. Klíčová slova: kvantový počítač, kvantová simulace, mnohočásticová fyzika
|
|
|
Teorie jaderné fyziky pro radiologické asistenty
ŠIMKOVÁ, Kamila
V současné době není volně k dispozici jednoduchý edukační text na téma základů jaderné fyziky, který by byl přiměřený znalostem studentů studijního oboru radiologický asistent a dalších příbuzných oborů. Studijní materiály, které jsou v současnosti využívány, jsou needukačním přepisem vědeckých poznatků a vyžadují od přednášejícího přípravu, aby studijní látka byla studenty správně a ve stanovené vyučovací době správně pochopena. Potřeba vymezení edukační verze jaderné fyziky pro radiologické asistenty byla důvodem zpracování a předložení bakalářské práce. Odtud vyplynulo vytyčení několika cílů: - vytvořit očekávané, projektové a implementované kurikulum (vytvořit srozumitelný edukační text a ověřit jeho přiměřenost) v oblasti základů jaderné fyziky pro radiologické asistenty, - ověřit vhodnost projektového kurikula pomocí experimentální výuky a následného ověření dotazníkovým šetřením. - aplikovat metody deskriptivní statistiky a statistiky matematické. Bakalářská práce vycházela z ověřování dvou hypotéz. Hypotéza první: Aplikací teorie kurikulárního procesu a vytvořením přiměřeného edukačního textu lze zpracovat teoretické základy jaderné fyziky pro radiologické asistenty. Hypotéza druhá: Znalosti radiologických asistentů z oblasti teoretických základů jaderné fyziky získané předložením vypracovaného edukačního testu budou mít rozdělení blízké normálnímu rozdělení. Přínosem bakalářské práce je vypracovaný edukační text i test, který lze využít pro výuku teoretických základů jaderné fyziky. Po zhodnocení výsledků jednotlivých otázek lze doporučit zkvalitnění fyzikální přípravy studentů v oblastech, kde bylo dosaženo slabších znalostí.
|
|
|
INIS: Repozitář šedé literatury z oblasti jaderné energie
Savić, Dobrica
INIS, jedna z největších světových kolekcí zveřejněných informací o mírovém využití jaderné vědy a jaderných technologií, představuje mimořádný příklad mezinárodní spolupráce. Aktuálně na INISu participuje 130 států a 24 mezinárodních organizací. 154 členů INIS sdílí a zpřístupňuje své cenné informační zdroje z oblasti jaderné energie, stará se o archivaci těchto zdrojů a jejich zachování pro budoucí generace. Prezentace poskytne přehled funkcí databáze INIS, možnosti sdílení informací, způsoby organizace znalostí v databázi a plán na posílení kapacit. Příspěvek také upozorní na některé technologické trendy, současné problémy a budoucí vývoj INIS.
Plný text: idr-391_3 -  PDF
Prezentace: idr-931_1 - PDF; idr-931_2 - PDF
Videozáznam: idr-391_4 -  MP4
|
|
|
Srovnání znalostí laické a odborné veřejnosti z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva
BARTOŇOVÁ, Miroslava
Základním cílem práce bylo dosáhnout srovnání znalostí z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva u laické a odborné veřejnosti. Tato myšlenka vychází z předpokladu možné existence mimořádných událostí s výskytem ionizujícího záření a z tohoto důvodu je nutné školení specialistů pro tyto případy. Tito odborníci by měli mít znalosti jaderné fyziky širší než běžné laické obyvatelstvo. Tato problematika nebyla doposud u laické a odborné veřejnosti zkoumána, stejně tak nebyla provedena komparace dvou uvedených souborů. Dalším cílem této práce bylo vytvoření struktury základů jaderné fyziky ve vzdělávání pracovníků v ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu byl autorkou práce sestaven model jaderné fyziky odrážející základní znalosti jaderné fyziky, který vycházel z analýzy studijních programů základních složek IZS. Byly prozkoumány formy studia vysokoškolských programů ochrany obyvatelstva, příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, vysokoškolského studijního oboru Zdravotnický záchranář a pracovníků Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR a také Celní správy. Největší předpokládaný rozsah znalostí analýza ukázala u techniků chemické služby HZS ČR (tzv. chemiků), kteří jsou v kurzech odborně školeni v nakládání s nebezpečnými látkami i zdroji ionizujícího záření. Tito příslušníci se stali sledovanou odbornou veřejností statistického šetření této diplomové práce. Laickou veřejnost představovaly osoby ze sociálního okolí autorky této práce, jednalo se tedy o nereprezentativní vzorek laické veřejnosti. Dále byla využita teorie kurikulárního procesu fyziky, jejíž aplikace posloužila k vytvoření alternativního testu z jaderné fyziky, který byl pokládán respondentům. Položené dotazníky vyplnilo 52 techniků chemické služby HZS ČR z různých částí republiky a 50 osob laické veřejnosti. Je třeba poznamenat, že dotazník byl vytvářen z hlediska přípravy techniků chemické služby HZS ČR, v níž má jaderná fyzika pouze podpůrnou roli. Mezi cíle práce také patřilo následné statistické vyhodnocení aplikovaných testů znalostí z jaderné fyziky. K ověřování byly používány především testy neparametrických a parametrických hypotéz. U teoretického rozdělení znalostí u odborné veřejnosti se předpokládala existence Poissonova rozdělení (tzv. rozdělení "vzácných případů") a teoretické rozdělení při šetření laické veřejnosti by mělo být blízké normálnímu rozdělení. Také byl šetřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Pro splnění definovaných cílů této práce byly stanoveny 3 hypotézy, k jejichž ověřování byly využity metody deskriptivní a matematické statistiky. Hypotézy byly vytyčeny následovně: H1. Teoretické rozdělení znalostí u laické veřejnosti bude blízké normálnímu rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u odborné veřejnosti nebude mít normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obou veřejností pomocí parametrických testů povedou k přijetí alternativní hypotézy. Všechny 3 vymezené hypotézy byly statistickým šetřením ověřeny a pozitivně přijaty. Uvedené testování ovšem neukazuje schopnosti či neschopnosti testovaných odborníků v provádění praktických úkonů spojených s výkonem jejich povolání. V této diplomové práci se jednalo pouze o zjišťování teoretických znalostí z jaderné fyziky, které vychází z teoretického předpokladu, že specialisté řešící nežádoucí události s výskytem ionizujícího záření prochází mnoha různými specializačními kurzy, které obsahují i seznámení s teorií jaderné fyziky. Vzhledem k jejich celoživotnímu vzdělávání by měli mít znalostí této problematiky obsáhlejší než laici, kteří tuto oblast studovali maximálně na základní či střední škole. Tento předpoklad byl formou ověření vytyčených hypotéz v této diplomové práci ověřen.
|
host ::
RSS.